Léto A HURÁ ZA DOBRODRUŽSTVÍM
No, od doby co jsem naposledy psala uplynulo tak půl roku a hlavním tématem už nejsou vánoce, perníčky a dárky pod stromečkem, ale spíše letní a příměstské tábory. Na tohle téma tady taky něco mám. Například jsem se už z jednoho tábora vrátila. Byl to divadelní tábor a přesto že to bylo naprosto super od mých představ se to poněkud lišilo. Na začátku jsem si totiž myslela že na místě setkání potkám známe tváře a pak budem na společným pokoji... Skrátka tak jak to bylo na podzimním soustředku. Když jsem ale ráno v Pátek dorazila na místo setkání trochu jsem se lekla. Nabyla tam jediná známá tvář. Jen samé cizí. To že jsem byla na místě o čtvrt hodiny dřív mě vůbec neuklidnovalo protože do dramatáku nás chodilo kolem třinácti a někdo by přece musel příjít dřív stejně jako já. Deset minut před časem kdy jsme měli nejpozději dorazit jsem začala být neklidná a v zapět jsem byla neklidná ůplně. V za tři dorazil jeden ze tří kluků který chodil do stejného dramatáku jako já. Takže jediná známá tvář. A tak to i zůstalo. První přestup jsem tedy zvládla sama a když jsem pak na velkém nádraží i s obchodem a kavárnou seděla na židli a jedla toasty, oslovila mě tam jedna ze dvou holek sedících na sedátcich vedle mě jestli nechci tiktak. Řekla jsem že ano a pak jsme se přectavili a ona přectavila svou kamarátku a autobusem a pěšky lesem jsme pak šli společně. Na místě jsme si pak zabrali tři postele vedle sebe a jáse seznámila s holkou číslo tři, která byla na pokoji už dřív protože bydlela poblíž a nejela s námi.Celý pokoj jsme měli pro sebe. Dalši den přijela holka číslo čtyři a ta mi pila krev. Asi v ůterý jsme šli plavat protože bylo velký vedro. Následující dny se udělala zima a kvůli dešti jsme šli do obchodu až v Pátek den před vystoupením. Vystoupení se povedlo dobře a následující den v neděli jsem s rodinou vyrazili přes zoo dom. No, a dneska když jsme hledal kroužek kam bych mohla chodit, ale je to uzavřená skupina a tak jedu na další tábor který trvá15 dní. V minulém táboře jsem se poučila že není dobré brát si daleko od domu oblečení jen na jeden druh počasí a tak jsme dnes přes internet nakupovali shortky a hledali ve skříni věci taky na chladné a děštivé počasí. Za čtrnáct dní odjíždím a stejně jako s oblečením se musím poučit i s jídlem a vzít si sebou dostatek mlsání. Tak snad se tenokrát sbalím líp. Taky jsem se dozvěděla že se nejspíš bude spát ve stanu ve vlastním spacáku. TAK HURÁ ZA DOBRODRUŽSTVĺM!!!!!!